Historie našeho sboru


Než se začneme zabývat vznikem a historii dobrovolných hasičů v Horní Suché, připomeňme si stručně proč vůbec hasiči vznikli a jak to bylo v našem regionu. Pokud zabrousíme hluboko do historie a představíme si dobu, kdy si člověk začal budovat prostředí ve kterém žije, začal si stavět a vylepšovat svá obydlí a obstarávat svůj majetek, je zřejmé, že brzy pochopil, že takto vybudované hodnoty si musí chránit a to i proti požárům, které v dřevních dobách byly velice časté. Vždyť příbytky i hospodářské budovy byly budovány převážně ze dřeva a střechy se slaměných a či dřevěných šindelů. Je jasné, že takovéto podmínky byly pro vznik a šíření požáru jako dělané. Lidé brzy pochopili, že oheň je dobrý sluha, ale špatný pán a když se vymkne kontrole je třeba s ním bojovat. Aby byl tento boj úspěšný bylo nutno vymyslet způsoby jak s ohněm co nejúčinněji bojovat, vyškolit si lidi a vybavit je určitou technikou. Z tohoto důvodu vznikaly první skupiny, které se dobrovolně bojem z ohněm začaly zabývat. I tehdejší správa obcí pochopila, že takovouto činnost je nutné podporovat a iniciovaly se vzniky prvních dobrovolných hasičských sborů. Na Moravě a ve Slezsku ty byly německé, protože v té době bylo nutno vyjít s vládnoucí městkou správou, která byla po kuratelou rakouských úřadu.

Je jasné, že ve většině případů byly tyto sbory německé jen navenek podle úřední řeči a vedení agendy. Jejich členstvo se však skládalo z místního obyvatelstva a to bylo jak německé, tak i polské nebo české národnosti, eventuálně nebylo národnostně nevyhraněné.

Po roce 1918 nastaly obecně v České republice lepší podmínky pro celkový rozvoj českého národního života, spolkové a kulturně osvětové činnosti vůbec.To se projevilo tím, že vznikly řady nových hasičských sborů, které byly ryze české. Také docházelo k tomu, že německé se přeměňovaly na české. Na Těšínském Slezsku pak vznikly hasičské sbory převážně polské. Tento příznivý vývoj v rozvíjející se hasičské činnosti na Ostravsku byl ukončen na podzim roku 1938, po mnichovských událostech. Ze 16 existujících žup zůstaly čtyři, a to slezskoostravská, podbeskydská, frýdecká a šenovská. V rámci protektorátu se vytvořila nová ústřední organizace - Svaz českého hasičstva v Čechách a na Moravě. V té době byla spolková činnost hasičská okupační správou značně omezena.

V období let 1945 až 1990 byla průmyslová oblast Ostravska postižena válečnými událostmi ,škody se nevyhnuly ani hasičským objektům a hasební technice. Jedním z prvním úkolů bylo proto odstraňování takto vzniklých škod samotnými hasiči. Z popudu národních výborů se vytvářely nové hasičské jednotky.

Pokud se tedy vrátíme k historii vzniku našeho dobrovolného sboru, tak je historicky doloženo, že Hornosušský hasičský sbor byl založen v roce 1903. I před tímto obdobím však existovaly v Horní Suché hasiči. Již v roce 1833, kdy v Horní Suché existoval závod na výrobu cukru, nechal jeho vlastník, hrabě Larisch, založit požární jednotku z řad pracovníků závodu. V roce 1873 však byla tato jednotka rozpuštěna a trvalo to celých 30 let, než bývalý starosta obce Horní Suchá, Jan Krzystek, svolal schůzi do hospody na Kempce, na které se projednávalo a nakonec i schválilo, vytvoření požární jednotky. Z přítomných, zejména místních obyvatel se za členy hasičského sboru přihlásilo 36 osob a byl zvolen prozatímní výbor. Rychle probíhaly organizační, systémové práce a vyškolení nové jednotky. Veškerá tato činnost byla hrazena z peněz a dobrovolných darů občanů. Vzhledem k počtu členů byla jednotka začleněna do svazu tehdy nazývaných "Polska straž požarna". Členy dobrovolných hasičů z roku 1919 vidíme na fotografii.



Sbor dobrovolných hasičů včetně orchestru v roce 1919.
Sbor dobrovolných hasičů včetně orchestru v roce 1919.



Poté v roce 1935 byla započata výstavba požární zbrojnice za finanční podpory a darů občanů, výtěžku z plesů, zábav jakož i za pomoci obecního úřadu. Za rok byla stavba úspěšně dokončena a slavnostně otevřena. Téhož roku vznikl rovněž český požární svaz, který existoval současně s polským. Prvním starostou českého sboru byl tak zvolen p. Piskoř. Na fotografii pak vidíme dobudovanou hasičskou zbrojnici.



Členové sboru dobrovolných hasičů si v roce 1936 vybudovali vlastní hasičskou zbrojnici.
Členové sboru dobrovolných hasičů si v roce 1936 vybudovali vlastní hasičskou zbrojnici.



Vzhledem k politickým událostem v roce 1938-39 byla budova prodána na stolařskou dílnu a k bydlení. V letech 1939-45 byl sbor rozpuštěn a majetek zkonfiskován. Po osvobození obce 3.5.1945 se život v obci začal reaktivovat. Na základě dekretu vydaného prezidentem republiky zahájil znovu činnost polský hasičský sbor. Z podnětu Pavla Kusie byla svolána přípravná schůze členů sboru, která zvolila výbor do první valné hromady konané dne 15.7.1945 za účasti 30 členů. Byl zvolen výbor ve složení Polok, Tomiczek, Tobola, Szromek, Wala, Malysz, Morawiec, Chlebik, Gaš, Kuczera, Stec, Dostal, Kus a Pawlas. Na další schůzi výboru byl do funkce starosty sboru zvolen Kornel Machowski a zástupcem L.Polok. První cvičení se konalo 11. srpna 1945.

Členové českého hasičského sboru se po válce navrátili na svá původní působiště, kde oživili svou činnost. K dispozici však nebyla zbrojnice, protože ta původní byla odprodána místnímu sklářskému mistru Karlu Galgonkovi. Český hasičský sbor tak používal zbrojnici a inventář polského hasičského sboru. Tento stav trval až do roku 1948. Našli se však lidé, kteří měli zájem o narovnání poměrů a začali přemýšlet o sjednocení obou hasičských sborů v jeden dobře organizovaný a vybavený. Po několika bouřlivých schůzích došlo ke svolání společné valné hromady konané dne 9.5.1948, kde byl zvolen výbor ve složení: Heller - starosta, Kolarz - zástupce, Tobola, Droxler, Chlebík, Wala, Mareček, Gas, Feber, Kacíř, Malysz, Kus, Holajn, Piskoř,S tec, Dostál, Mrowiec, Kočí, Faja, Tomiczek.

V rámci organizační struktury byly po válce obnovené dřívější hasičské župy a po vzniku krajského zřízení po roce 1949 vzniklo krajské sdružení hasičských sborů v Ostravě. Počáteční činnost sloučeného sboru se potýkala s nedostatkem výzbroje. Finanční stav v roce 1950 dovolil zakoupit starší nákladní vozidlo tzv. Andula, 400 metrů hadic a sirénu. Byl proveden nábor žáků pod vedením p.Pietraszka. Založen byl hudební dechový kroužek a proveden byl nákup hudebních nástrojů. V roce 1951 byl zakoupen druhý vůz a předělán na požární vozidlo Magirus.

V roce 1952 se hasičské sbory organizačně mění a název "Hasič" se mění na název "Požárník". Dne 22.2.1953 se na valné hromadě volí výbor, jehož členové byli: Kolorz, Faja, Kus, Heller. Po uplynutí 1 roku a po vyčlenění rozpočtu do MNV byla provedena nová volba výboru, který se na malé výjimky příliš neměnil.

Dne 14.8.1957 se ve večerních hodinách přehnala přes naší obec větrná spoušť, která po několika minutách způsobila velké škody na lesních kulturách. V roce 1960 je vyřazen z provozu vůz Magirus a o rok později byla provedena oprava a nástřik budovy. V roce 60-ti letého výročí založení sboru začal svoji činnost hudební soubor pod vedením E.Pazdziory.V roce 1968 jsme měli k dispozici již tři požární vozidla CAS 16/1,5 Praga RN, Praga RN-DV-8, a T-805 valník, byla provedena přístavba garáže s terasou. Už v letech 1971-72 bylo složeno soutěžní družstvo,které absolvovalo 25 soutěží s 19 prvními místy. V roce 1974 došlo k přístavbě soc. zařízení z rozpočtu MNV. Kdy na práci se podíleli členové sboru brigádnicky zdarma. V těchto letech se na činnosti sboru nevíce podíleli: p.Waloszek, Moldrzyk, Kurzeja, Makula, Stefan, Bulandra, Kacíř, Heller, Feber, Urban, Chlebík, Adamiec, Preisner, Adamať, Mareček, Kielar, Mikula, Mikulová, Malyszová, Szeliga, Rábek, Malysz.

V roce 1975 došlo k integraci obce k městu Havířov, která se promítla i do organizačních změn. Byli jsme přeřazeni do okrsku Havířov. Z provozu byly vyřazeny již zmiňované vozidla a v roce 1981 byl přidělena cisterna Liaz CAS 16.

Po roce 1989 došlo znovu k odtržení obce Horní Suchá od Havířova. By zrušen Svaz požární ochrany, vzniklo Sdružení hasičů Čech Moravy a Slezska. Zkrátka z požárníků se stali znovu hasiči. Do výstroje nám přibylo vozidlo Avia 31 s čerpadlem. Starostou sboru se stal p. Tomáš Stefan, velitelem výjezdní jednotky, která byla zařazena do systému JPO3, je p. Rostislav Krhovjak.

V roce 1997 se přehnala přes náš region velká voda, která prověřila složky IZS do které jsme byli rovněž připojení a výsledkem bylo, že dobrovolní hasiči mají své nezastupitelné místo při živelných pohromách jako je velká voda, větrná smršť, lesní a jiné požáry. Po skončení povodní se ukázalo, že hasiči jak profesionální, tak dobrovolní potřebují vybavit novou technikou, která se právě při povodní ukázala, že je stěžejní a že chybí. Proto se začalo jednat s Obcí Horní Suchá o zakoupení nového vozidla, jelikož stará cisterna CAS-16 RTO již nevyhovovalo požadavkům kladených na sbor.

V roce 2003 dobrovolní hasiči v Horní Suché oslavili sté výročí založení sboru a u této příležitosti nám bylo přislíbeno zakoupení nového vozidla s přispěním státní dotace. Po dlouhé a nezvratné úvaze se rozhodl náš dlouhodobý velitel p. Moldrzyk Rudolf ukončí svoji činnost ve výjezdové jednotce. V roce 2005 byl jmenován novým velitelem výjezdové jednotky p. Krhovjak Rostislav, který je členem SDH Horní Suchá od roku 1984.

Po dobré spolupráci s Obcí Horní Suchá bylo v roce 2006 vypsáno výběrové řízení s požadavkem na nové cisternové vozidlo.Celkovým vítězem se stala společnost LUING PYREX, která přišla s vozidlem CAS 24 Renault Midlum. V současnosti byla 12-ti členná výjezdová jednotka do vybavená jak výstrojí, tak výzbrojí a může plnit náročné požadavky, které jsou kladené na jednotku.


Za SDH Tomáš Stefan
www.sdh-hornisucha.cz

Vytvořil Viktor Petříček (Devbon)